Jsem voda, do které byla přidána sůl kamenná. Podobná té, ve které vaříte těstoviny. Ale můj příběh byl dramatičtější. Vznikla jsem totiž na silnici z ledu při teplotě -5°C. A to by se přece dít nemělo. Všichni přece víme, že led taje při 0°C. V mém případě tuto anomálii (výjimku) způsobilo přidání chloridu sodného, vzorcem NaCl, jednoduše kamenné nebo kuchyňské soli. Tenhle chlorid přesvědčil led, že je o několik stupňů tepleji a že je čas začít tát. Solení silnic je běžný způsob, kterým silničáři za mrazu pečují o bezpečnost na silnici. Při teplotách do -7°C se k. solení běžně používá chlorid sodný, Zvládne led roztavit až do -21 °C, ale v takovém třeskutém mrazu je potřeba asi 23 g chloridu sodného na 77 g ledu. Tolik soli se silničářům po silnici sypat nechce a kupodivu existují i jiné soli, znovu chloridy, které mají ještě silnější účinek Jsou to chlorid vápenatý CaCl₂ a chlorid hořečnatý MgCl₂, jejich nevýhodou ve srovnání s chloridem sodným je trojnásobně vyšší cena. S chloridy se kamarádím moc ráda, jsou to drobné krystalky a když se se mnou setkají, prostě se ve mně beze stopy rozpustí. Tvářím se stále jako čistá voda, ale kdybyste dokázali vidět molekuly, atomy a ionty, viděli byste, že kromě molekul vody obsahuji i kladné a záporné ionty, které byly předtím uspořádány v krystalové mřížce. A právě díky těm iontům dokážu vést elektrický proud. Ještě jednu věc vám řeknu, když do mě umístíte elektrody a připojíte mě ke zdroji napětí, umíme společně uvolnit vodík, chlor a vyrobit hydroxid sodný. Chemik osolenou vodu nazývá vodným roztokem soli.