GLUKÓZA: Lépe řečeno SACHARIDŮ, dědeček se jmenoval Glykogen a ten mezi cukry nepatří. 

GALAKTÓZA: Ano, Fruktózo, musíme být přesné. Jsme přece odbornice přes sacharidy. Tedy především POLYSACHARIDY. 

GALAKTÓZA: Myslím, že by bylo vhodné říct, že fruktóza je nejsladší z cukrů, následuje sacharóza a pak glukóza. Galaktóza s rafinózou a laktózou jsou ještě méně sladké. 

MÍCA: Když už jsme u třídění cukrů, ráda bych pro přehlednost uvedla, že fruktóza, glukóza a galaktóza patří mezi MONOSACHARIDY, laktóza a sacharóza jsou DISACHARIDY a rafinóza patří mezi TRISACHARIDY. Glykogen patří mezi POLYSACHARIDY. 

GLUKÓZA: Glykogen rozhodně nemůžeme opomenout, ale ten není sladký vůbec.

GALAKTÓZA: Myslím, že by bylo vhodné říct, že kromě dědečka Glykogena, jsme měly i dědečka Škroba.

FRUKTÓZA: Ano, dědeček Škrob byl velmi šetrný. 

GLUKÓZA: Šetrný? Mě přišel vždycky podrážděný. 

FRUKTÓZA: To bylo tím, že rohlíky ukládal místo do trávicí soustavy do nedalekého koše a vždycky ho velmi rozzlobilo, když přijelo popelářské auto a shromážděné rohlíky mu vyvezlo. Ale nemohl si pomoci, byl už prostě takový.

GLUKÓZA: Měla jsem raději dědečka Glykogena, s tím byla větší zábava.

FRUKTÓZA: Dědeček Škrob občas vzteky fialověl až modral. 

GLUKÓZA: Ano, to měl od dětství, vyprávěla mi to babička, proto si taky vysloužil své jméno Škrob, který fialoví až modrá, když ho vystavíme působení jódu.

FRUKTÓZA: Mně babička vyprávěla, že to jméno dostal proto, že jeho peří bylo pevné, vypadalo jako naškrobené.

GALAKTÓZA: Myslím, že by bylo vhodné říct, že dědeček Škrob byl ve vodě nerozpustný. 

FRUKTÓZA & GLUKÓZA: Všechny labutě jsou ve vodě nerozpustné, Galaktózo! 

GALAKTÓZA: Promiňte, myslím, že by bylo vhodné říct, že cukry, to znamená glukóza, fruktóza, galaktóza i laktóza a dokonce i rafinóza jsou ve vodě rozpustné. Zatímco polysacharidy: škrob a glykogen i celulóza jsou ve vodě nerozpustné. 

FRUKTÓZA: Co máme my labutě s cukry společné je krásná sněhově bílá barva!

GLUKÓZA: A sladkost! Maminka mi vyprávěla, že když jsme se na Střeleckém ostrově vyklubaly ze skořápek, turisté nás obdivovali a volali: „They are so sweet!“ 

MÍCA: Zdá se, že výběr jména podle názvů sacharidů má ve vaší rodině dlouhou tradici. Máte tušení, kdy to začalo? 

GLUKÓZA: To vím naprosto přesně. Vyprávěl mi to dědeček Glykogen. Jeho tatínek Amylopektin měl velmi těžké dětství, byl nalezen v mrazech společně se sestrou Amylosou opuštěný na břehu řeky manželským párem, který se obou ujal. Paní byla velmi soucitná, pečující, milovnice zvířat a pán měl továrnu na výrobu škrobu. A tak můj pradědeček i jeho sestra dostaly tato netradiční jména a společně s dědečkem založili v rodině tuto tradici.

GALAKTÓZA: A druhý dědeček, Šrob, byl nejlepším kamarádem dědečka Glykogena. Jeho původní jméno bylo Vilém, ale vzdal se ho a přijal jméno Škrob.

MÍCA: Děvčata, to je neuvěřitelné, děkuji za podrobný přehled názvů sacharidů a nahlédnutí do jejich vlastností. Zajímalo by mě, zda budete v této tradici pokračovat i v další generaci.

Fruktóza: Ano, Míco, chceme pokračovat, to byl důvod, proč jsme se vypravily do městské knihovny. Brzy budeme snášet vajíčka a pak už je musíme vysedět a nikam se nedostaneme. Uvědomily jsme si, že kromě Maltózy neznáme žádné další sacharidy, tak jsme se šly informovat. Dopadlo to výborně, seznámily jsme se s Uhlíkem, jména máme a teď už jen vysedět ta mláďátka.

MÍCA: To je skvělé, přijdu vás navštívit, až budete hnízdit. Máte na srdci něco, co byste teď chtěli sdělit našim čtenářům? 

GALAKTÓZA: Ano, týká se to našeho krmení. Přestože je pro nás pečivo a sladkost lákavá, můžeme si ji dopřát jen občas, jinak nám působí zdravotní problémy. Chybí nám pak vitamíny, minerály i stopové prvky z jiné potravy. To je nebezpečné zejména pro mláďata, která mohou mít problémy se správným růstem peří a kostí. Odborníci na naši výživu říkají,  že je pro nás vhodná kukuřice, pšenice, žito, oves a další obilniny. Dále nakrájený hlávkový nebo jiný salát, zeleninové odřezky nebo slupky, ptačí zob, rozmražený mražený hrášek nebo kukuřice. 

GLUKÓZA: Vzpomínám, jak mě jednou turistka krmila bezpeckovým hroznovým vínem. To jsem si pochutnala.

FRUKTÓZA: Já miluji krájený meloun, klidně i jen odřezky. Už se na něj těším, jak si ho v létě užiju. 

GALAKTÓZA: Mlsné sestry, tak já se taky přiznám, taková vypeckovaná švestička, to je lahůdka. Ale to jen naprosto výjimečně.

GLUKÓZA & FRUKTÓZA: To je samozřejmé.

MÍCA: Děkuji Vám za rozhovor. Mám pro vás i naše čtenáře ještě malé překvapení. Je to nahrávka skladby Tanec malých labutí z baletu Labutí jezero od Piotra Ilijiče Čajkovského a ještě jedna skladba ze stejného baletu, které jsem našla na YouTube. Pokud vám to udělá radost, můžeme si zatančit.

GLUKÓZA & GALAKTÓZA & FRUKTÓZA: Míco, skvělý nápad, už dlouho jsme netančily na klasickou hudbu, děkujeme. Labutí jezero patří k nejznámnějším baletům. Baletky se nám snaží podobat. Jsou úžasné.

MÍCA: Ano, to jsou. A na hudební motivy z Labutího jezera jsem slyšela i různé remixy. But now ladies, let’s dance.