FOSFOR se vyskytuje v několika MODIFIKACÍCH.
BÍLÝ FOSFOR je samozápalný, jedovatý a ve tmě světélkuje. ČERVENÝ FOSFOR je nejedovatý a na vzduchu stálý. Bílý fosfor se používal i jako bojová látka způsobující neobyčejně hluboké popáleniny. Dříve byl SOUČÁSTÍ ZÁPALEK, ale později jej nahradil bezpečnější červený fosfor. Sloučeniny fosforu mohou být i přátelské, například SUPERFOSFÁT, dihydrogenfosforečnan vápenatý, JE OBLÍBENCEM ROSTLIN. Nejen těch, které pěstovat chceme, ale i řas a sinic. Pokud zemědělec hnojí nesprávným způsobem, při dešti je superfosfát přenesen do vodních toků a řasy a sinice ve vodních nádržích pak rostou jako o závod. Tenhle problém se označuje jako EUTROFIZACE.
V kolových nápojích najdeme další sloučeninu fosforu, KYSELINU FOSFOREČNOU H₃PO₄, přesněji trihydrogenfosforečnou.

FOSFOR patří mezi BIOGENNÍ PRVKY, v našem těle je hlavně v kostech a také hraje významnou roli v látkové přeměně. Je podstatnou součástí deoxyribonukleové kyseliny DNA určené pro přenos genetické informace. V energetice našich těl by se bez něj naše nabité (ATP) nebo vybité (ADP) baterie také neobešly.