Dnes dopoledne jsme s Macíkem mluvili o sacharidech. Je to téma, které mi už vždycky bude připomínat labutí sestry. Proto jsem rozhovor doplnila jejich portréty. Všimněte si, že Glukóza pózuje mezi hroznovým vínem. Fruktóza se vine k melounu a Galaktóza zálibně shlíží na švestičku.
Macík: Míco, dneska mě honí mlsná. Iris nechala na stole po snídani v mističce trochu zavařeniny a musím říct, že byla jahůdková a lahůdková. Vyšel jsem si pak na procházku po římse a chvíli se vyhříval na slunci, ale uplynula hodinka a už mám zase hlad.
Míca: To je právě ROZDÍL V TRÁVENÍ MONOSACHARIDŮ A POLYSACHARIDŮ. Kdyby sis dal ten pudink, který tam zůstal na talířku, (ale to bys musel trochu dříve vstát, takhle jsem ho snědla sama,) byl bys ještě teď sytý. Byl taky vynikající, vanilkový.
Macík: Koukám, že jsem prospal pudink. A že jsi mě nevzbudila?
Míca: Promiň, ale byl prostě návykový, nešlo s ním přestat.
Macík: Odpouštím ti. Říkáš, že jsi stále sytá?
Míca: Ano, je to díky tomu, že na rozdíl od zavařeniny obsahuje POLYSACHARIDY. V každém polysacharidu je spojeno mnoho molekul monosacharidů, ale tělu chvíli trvá než polysacharid na monosacharidy rozštěpí a tak se jeho energie uvolňuje postupně a zasytí na delší dobu. Zavařenina obsahuje MONOSACHARIDY (GLUKÓZU a FRUKTÓZU) obsažené v ovoci a DISACHARID SACHARÓZU čili cukr, který se k ovoci při vaření zavařeniny přidává.
Míca: Monosacharidy jsou složené z atomů tří prvků: uhlíku, vodíku a kyslíku. Jejich nejvýznamnější zástupci: GLUKÓZA, FRUKTÓZA i GALAKTÓZA (teď nemyslím labutě) mají souhrnný vzorec C6H12O6 a vznikají při fotosyntéze. Jsou to bílé krystalické látky rozpustné ve vodě a jsou sladké. Glukóze se říká hroznový cukr nebo v lékařství krevní cukr. Fruktóze se říká ovocný cukr.
Macík: No jo, labutí sestry se taky jmenují Glukóza, Fruktóza a Galaktóza. S nimi jsi nedávno dělala rozhovor.
Míca: MALTÓZA(sladový cukr), SACHARÓZA (třtinový nebo řepný cukr) a LAKTÓZA (mléčný cukr) patří mezi DISACHARIDY. Maltóza vznikne spojením dvou glukóz, sacharóza glukózy a fruktózy, laktóza glukózy a galaktózy. Mají podobné vlastnosti jako monosacharidy.
Macík: O laktóze jsem naposledy četl na obalu bezlaktózového jogurtu. A o sladu na obalu od piva. Ty etikety jsou skvělý zdroj informací.
Míca: Je fajn, že můžeme vědět, co do výrobku výrobci dali. Ale ještě ti chci říct něco o polysacharidech. Jejich molekula je strašně dlouhá a může být stočená jako had nebo korálky na šňůrce. Je poskládaná ZE STOVEK i TISÍCŮ MOLEKUL glukózy. Polysacharidy nemají sladkou chuť a jsou ve vodě nerozpustné.
Macík: Takže ten vanilkový pudink ani nebyl sladký?
Míca: Ale byl, bylo v něm i trochu sacharózy, ta se tam přidává, aby byl chutnější a taky mléko, aby obsahoval proteiny.
Macík: Tak to ti sytost možná vydrží až do odpoledne. A jak se jmenují ty jednotlivé polysacharidy?
Míca: V lidském jídelníčku je hodně zastoupený ŠKROB. Je to SMĚS dvou POLYSACHARIDŮ: AMYLÓZY a AMYLOPEKTINU. Obsahují stovky až tisíce spojených molekul glukózy. Je hlavní složkou rýže, brambor a obilovin. Vařením škrobu vzniká škrobový maz nebo taky pudink..
Polysacharid GLYKOGEN je zdrojem zásobní energie v době mezi jídly. Je uskladněn v játrech. Obsahuje tisíce až desetitisíce spojených molekul glukózy.
Polysacharid CELULÓZA je hlavní složkou rostlinných buněčných stěn, hlavním jejím zdrojem je bavlna, len a DŘEVO. Vyskytuje se i v naší stravě, tam je často maskována za termín VLÁKNINA. Lidské nebo kočičí tělo ji nestráví a vyloučí, hraje významnou roli v pravidelném vylučování stolice. Přežvýkavci ji strávit dokáží, mají k tomu svůj čtyřkomorový žaludek. Celulóza je na Zemi nejrozšířenějším polysacharidem.
Mezi polysacharidy patří i CHITIN, který je významnou součástí exoskeletu, vnější kostry členovců.
Macík: Míco, už jsem úplně usacharidovaný, odcházím vyloučit trochu celulózy a popovídat si s pavoukem. Budu spoléhat na svůj glykogen, že do oběda přežiju.