Při svém koloběhu přírodou se voda často proměňuje. Na prvním snímku s námi mluví VODA S NEJVYŠŠÍ HUSTOTOU. Zmiňuje jednu ze svých zvláštností, je nejhustější při teplotě 4°C. Při vyšší nebo nižší teplotě už má hustotu nižší. Příroda jí nadělila ohleduplnost, aby pod ledem, který díky své nižší hustotě zůstává na hladině, mohly v mrazech přezimovat ryby a další vodní živočichové. Zkus poznat u dalších 14 snímků, která z mnoha jejích podob s tebou mluví. Kliknutím na zelené tlačítko se dozvíš správnou odpověď.
NÁMRAZA · JINOVATKA · LED · VLOČKA SNĚHU · RAMPOUCH · OSOLENÁ VODA · SNÍH
DESTILOVANÁ VODA · VODNÍ PÁRA · MLHA · KAPKA VODY · ROSA · MOŘSKÁ VODA · PŘÍRODNÍ VODA
Mám 4°C, jsem v plechové konvi a jsem fakt hustá.
Ale jakmile se ochladí zase zřídnu.
Mám -1°C, jsem chladnokrevný silák, co deformuje plechovou konev.
Když s mrazem zvětšuji objem, je to síla. Vypouklé dno konve je drobnůstka, to se dá ještě vyklepat zpátky.
Mám 20°C a velmi elegantní tvar, opustila jsem konev skrz růžici a letím na rajče.
Elegance, to je jednoduchost a soulad. A rajče je cool.
Mám -3°C, oplývám křehkou jedinečnou krásou, a letím atmosférou dolů na pole.
V klidu beze spěchu, každá kráska jiná, v jemném vánku snášíme se níž a níž… snášíme se níž a níž.
Mám 10°C, elegantně kondenzuji a válím se v údolí.
Taková běžná podzimní nálada.
Mám -10°C a věnuji se abstraktnímu umění, maluju na sklo.
Mám velmi důvěrný vztah s rostlinami a v tomhle krutém mrazu mě u srdce hřeje vzpomínka na ně.
Mám 100°C, startuji do vzduchu a opouštím konvici.
Po dlouhých a temných cestách trubkami vidím konvici moc ráda. Snad se zase podívám do povětří.
Mám 15°C, jsem v rybníku.
Společnost mi dělají nejen ryby, ale i rozpuštěné soli fosforu, dusíku a dalších prvků a molekuly vzdušného kyslíku.
Mám -5°C, nesu v sobě hodně soli a stékám po silnici do kanálu.
Tohle je začátek pro slabší povahy velmi nepříjemných zážitků v kanalizaci. Ale já to dám.
Mám -1°C, nesu v sobě hodně solí a poslouchám štěkání lachtanů.
A houpu se sem a tam, sem a tam, sem a tam.
Mám 30°C, startuji do vzduchu a opouštím hladinu moře.
Je mi teplo a vznáším se, wau, vzrušující začátek zatím neznámého dobrodružství.
Mám 25°C, jsem zcela čistá, žádné rozpuštěné látky nenesu.
A to je podivné, prostě jsem zcela osamělá. Chvíli se to vydržet dá.
Mám 10°C, je ráno, jasné počasí, bezvětří.
Mám dokonalý tvar a lesknu se na stéble trávy. Fotografové mě milují.
Mám -9°C, sedím na stromě a vypadám jako nepatrné jehličky.
Když se mě dotkneš, nepíchám, ale taju.
Mám -3°C, visím dolů z děravého okapu.
Pokud spadnu, mohu někoho poranit.
