Macík: Míco, víš, že 22.března je Den vody?
Míca: Jasně.
Macík: A víš, že to je zítra?
Míca: Jejda, málem jsem zapomněla. Už dlouho jsem nekoukla do kalendáře. To musíme oslavit.
Macík: Taky si říkám, napadlo mě, že na oslavu vody bychom čtenářům představili její záliby.
Míca: To je dobrý nápad. Víš, že Světový den vody vyhlásila v roce 1993 Organizace spojených národů a podnětem byla skutečnost, že více než miliarda lidí na světě trpí nedostatkem pitné vody?
Macík: Zvířat, které trpí nedostatkem pitné vody, je ještě více. Svátek vody nám všem má připomenout, že o čistotu vody je potřeba pečovat, chránit její zdroje a šetřit s nimi.
Míca: Ano, na to určitě každý den nemyslíme. Třeba když napouštíme bazének nebo zaléváme na zahrádce vodou z vodovodu.
Macík: Ale my nemáme žádný bazének a zahrádku zalévá Iris konví, kterou plní dešťovou vodou ze sudu.
Míca: Tak třeba, když se sprchujeme.
Macík: Vždyť tě Iris sprchuje jen tehdy, když se vykoupeš v hrnci se zbytkem omáčky. A já se nesprchuju vůbec.
Míca: Dobře, moc často se nesprchuju, milí čtenáři. Zbytky omáčky mě svou vůní sice silně přitahují, ale Iris omáčky nevaří moc často, většinou je sní a žádný zbytek nezůstane. Už je to tak, že my kočky vodou asi moc neplýtváme. Ale pojďme se věnovat zálibám vody. Která tě napadne jako první?
Macík: Rozhodně BĚH PŘÍRODOU. Tuhle zálibu označovanou jako koloběh vody, jsem vám představil už dříve. S tím souvisí další oblíbené téma vody a to jsou ZMĚNY SKUPENSTVÍ. Voda má teplotu tání a teplotu varu ve srovnání s jinými látkami poměrně blízko u sebe a proto v různých ročních obdobích pozorujeme se změnami teploty různá skupenství vody. Jsou nedílnou součástí proměn přírody a často nás upoutají svou krásou, leskem, mokrostí, v případě ledu chladem a překvapivou kluzkostí, v případě sněhu křehkostí a jedinečností. Voda ve svých různých podobách přitahuje pozornost básníků, skladatelů a malířů, které inspiruje k tvorbě. Takže se určitě nespleteme, když napíšeme, že MÁ ZÁLIBU V KRÁSE. Mám ji rád hlavně v pohybu, baví mě pozorovat fontánku na náměstí a zpovzdálí i proud řeky.
Míca: Nesmíme zapomenout, že voda sama taky tvoří. JE UMĚLCEM TVORBY KRAJINY. Víš, že některá údolí vznikla jen díky tomu, že jimi protéká řeka? Díky jejímu trpělivému rozpouštění a odnášení toho, co odnést jde. Geologové tomu říkají eroze. Její záliba ROZPOUŠTĚNÍ TOHO ČI ONOHO mě fascinuje. Rozpouští v sobě různé pevné soli tím, že je rozloží na ionty. Z atmosféry do ní pronikají také plyny (kyslík, dusík, oxid uhličitý). Vše pak přepravuje s sebou. Takže i PŘEPRAVA TOHO ČI ONOHO.
Macík: Je překvapivé, že její zálibou je rozpouštět i sebe sama. Vědci tomu jevu říkají DISOCIACE VODY. Jde o to, že její molekuly H2O se rozpojují na záporné ionty OH– a kladné ionty H+ (a vzápětí H3O+). Tahle její záliba souvisí s kyselostí a zásaditostí roztoků a s hodnotou jejich pH.
Hodnota pH je v případě destilované vody 7 a znamená, že množství kladných iontů H3O+ stejné jako množství iontů záporných OH–. V tomto případě je prostředí neutrální.
Hodnota pH menší než 7 znamená, že v prostředí převládají kladné ionty H3O+. Takové prostředí je kyselé. Jako okurka, citron nebo ocet.
Hodnota pH větší než 7 znamená, že v prostředí převládají záporné ionty OH–. Takové prostředí je zásadité.
Míca: Macíku, počkej, myslíš, že tomu budou naši čtenáři rozumět? Oni ještě nejsou na vysoké škole.
Macík: Promiň, Míco, ale zkusme to, nepodceňuj je.
Míca: Tak pojďme na další zálibu. Tou je SBĚRATELSTVÍ MINERÁLŮ A LÉČENÍ. Víš, co tím myslím?
Macík. No jasně. Minerální vody, jejich prameny a jejich použití k udržení nebo znovuzískání zdraví. Tomu čtenáři rozumět budou. Většina z nich nějakou minerálku určitě ochutnala. Třeba Matonku nebo Magnesii. Nebo Gemerku.
Míca: Nebo Vincentku, ale je jich mnohem víc. Třeba Bílinská kyselka, Šaratice, Zaječická kyselka. Každá z nich má trošku jinou chuť. Souvisí to s látkami (solemi), které jsou ve vodě rozpuštěné. Minerálky často obsahují bublinky oxidu uhličitého, který se v některých minerálních pramenech přirozeně vyskytuje.
Macík: Některé jsou opravdu nechutné. Jednou jsem si lízl Zaječické a prskal jsem pak ještě deset minut.
Míca: Některé mají chuť výbornou a některé hodně zvláštní, důležité je, že se dají užívat jako lék. V místech, kde minerální vody vyvěrají, vznikaly v minulosti lázně. Tam se minerální vody používaly nejen k pití, ale i ke koupelím. V západních Čechách jsou svými prameny proslulé Mariánské Lázně, Františkovy lázně a Karlovy Vary. Ve středních Čechách jsou to Poděbrady. Na Moravě například Jeseník nebo Luhačovice.
Macík: Rád bych zmínil zájem vody o GEOMETRII.
Její molekuly přísně dodržují úhel o velikosti 104º 30′. To je úhel, jehož vrcholem je atom kyslíku, na jednom rameni leží jeden atom vodíku a na druhém rameni leží druhý atom vodíku (úhel HOH).
Míca: Tohle není ojedinělá záliba, molekuly všech sloučenin dodržují určité uspořádání, které můžeme popsat pomocí úhlů. Třeba oxid uhličitý CO2 má pro změnu molekulu přímou, to znamená, že úhel OCO je přímý, což je přesně 180º.
Macík: Rozhodně můžeme napsat, že molekuly vody geometrii rozumí dobře, navíc se spojují vodíkovými můstky, řadí se do čtyřstěnů a vytváří tak pevnou strukturu ledu.

Míca: Myslíš, že FILTRACE vody patří mezi její záliby nebo spíš povinnosti?
Macík: Nepřekvapuje mě, že se ptáš takhle. Vzpomněl jsem si na to, jak jsi byla celá od omáčky a Iris tě dala pod sprchu. Myslím, že voda fóbii z čištění nemá. Řekl bych, že to pro ni je spíš zábava zavrtávat se do štěrku, hrubého a jemného písku, nechávat ve filtru větší nečistoty a na závěr se průtokem skrz aktivní uhlí zbavit i těch jemnějších nečistot. Myslím, že pro vodu to bude něco takového, jako když ty usedneš na okno a začneš si pečlivě čistit kožíšek.
Míca: Tak to je asi opravdu spíš záliba. Je to přece příjemné vidět, jak se něco nedokonalého stává dokonalé.
Macík: Možná mě napadá ještě jedna její záliba v oblasti techniky, jsou to HRÁTKY S ELEKTRODAMI. Jak už jsme uvedli, voda v sobě rozpouští různé soli. Pokud do roztoku soli vnoříme dvě elektrody připojené ke zdroji elektrického napětí, začne probíhat ELEKTROLÝZA. To znamená, že kladné ionty poběží k elektrodě, která je spojená se záporným pólem zdroje a záporné ionty poběží k té, která je spojená s kladným pólem zdroje. Na elektrodách pak probíhají chemické reakce. Takhle například elektrolýzou roztoku kuchyňské soli můžeme vyrobit vodík a chlor. A bez vody by se to neobešlo.
Míca: Máš pravdu. Já tu vodu obdivuji, je prostě skvělá. Tedy pokud zrovna není ve sprše.
Macík: A to jsme ještě určitě na něco zapomněli.
Míca: Co naplat, nikdo není dokonalý. Vodo, blahopřejeme, užij si svůj den, jak nelépe to půjde.
Macík: Vodo, měj krásný celý další rok. Myslím na tebe každodenně.